HODNÉ ŠTĚNĚ

POVEL „ČEKEJ!“


Tento povel má víc významů a dá se použít v mnoha situacích. V podstatě ale znamená, že štěně se má na chvilku zastavit a v klidu někde na vás počkat.


1. ČEKÁNÍ U DVEŘÍ (BRANKY)

Štěně se učí nevbíhat do dveří (nebo branky) bez dovolení, i když jsou dveře otevřené.


Vyslovte povel „Nesmíš! Čekej!“ – čím štěněti říkáte, že nesmí vyběhnout ven a má čekat tam, kde je. Otevřete dveře (nebo branku) a nedovolte štěněti vyběhnout, každý jeho pokus zastavte vodítkem. Chvíli to bude zkoušet, ale nakonec se uklidní – pochvalte ho, případně i odměňte. Pochvala ale neznamená, že může jít ven, takže zopakujte povel „Čekej!“ a nechte štěně opět čekat. Štěně má mít povolené svaly, je na něm vidět, že vědomě čeká a ovládá svou touhu vyběhnout, vodítko je zlehka povolené. V této chvíli mu můžete dát povel „Jdeme!“ a společně vykročit ven.

2. ŠTĚNĚ NA VÁS NĚKDE POČKÁ

Štěně se učí někde počkat – buď je uvázané nebo ho někdo drží na vodítku.


Jeho úkolem je v klidu počkat, až se vrátíte – tj. nekňučet, neštěkat, nic nelikvidovat, nekousat vodítko a hlavně nevyšilovat. Budujete u něj důvěru – naučí se, že se vždy vrátíte a neopustíte ho. Štěňata jsou nerada uvázána, je to pro ně ohrožení života. Pokud byste se nevrátili, umřeli by tam hlady, někdo by je mohl napadnout nebo by si ho třeba odvedli cizí lidé. Ze začátku udržujte oční kontakt a odcházejte jen na pár kroků. Štěně odměňte vždy, když se k němu vrátíte. Když štěně pochopí princip, uklidní se. Pak můžete prodlužovat vzdálenost i čas, případně odcházet z dohledu štěněte.

3. MŮŽETE DÁT ŠTĚNĚ NA VODÍTKO

Štěně počká tam, kde je, vy můžete k němu přijít a dát ho na vodítko.


Naučte štěně, že po vyslovení povelu „Čekej!“ k němu přijdete a dáte mu pamlsek. Až to pochopí a hezky vždy čeká tam, kde je, přidejte připínání na vodítko. Ze začátku ho vzápětí odepněte, aby se nebálo o ztrátu své svobody. Postupně budete moct štěně připnout na vodítko kdykoliv a kdekoliv.

4. ŠTĚNĚ NEUTÍKÁ, KDYŽ NĚCO MÁ

Štěně se učí neutíkat, když má hračku nebo jídlo – počká na místě a nechá se chytit.


Štěňata ráda utíkají a nechtějí se dát chytit, když mají hračku nebo jídlo – obzvlášť, když najdou sami něco cenného na zemi a chtějí si to nechat pro sebe. Důvod je jednoduchý – rychle pochopí, že k nim jdete jenom proto, abyste jim jejich poklad vzali nebo je dokonce potrestali. Taky považují za své to, co sami našli a nevidí jediný důvod, proč by se toho měli vzdát. Pokud už vaše štěně před vámi utíká, musíte si opět získat jeho důvěru a následně ho naučit, že máte právo mu cokoliv vzít. Používejte ze začátku pamlsky a za štěnětem choďte, jenom abyste mu dali pamlsek, hračky (jídla) se ani nedotknete. Štěně o nic nepřichází, jenom získává – nemá tedy důvod utíkat (pokud je to nutné, mějte štěně na dlouhém vodítku). Postupně se hračky dotýkejte, berte ji a znovu ji štěněti vraťte. A až nakonec si hračku (jídlo) vezměte, ideálně ji vyměňte za atraktivní pamlsek.

5. ŠTĚNĚ ZASTAVÍ, KDYŽ JE PŘED VÁMI

Štěně můžete zastavit, i když je daleko před vámi (vidí psy, kolo nebo lidi).


Je to velice praktická dovednost – můžete štěně zastavit, když běží k cestě nebo za lidmi či psy. Nemusíte ho volat k sobě, krásně na vás počká tam, kde je. Nejdřív učte štěně zastavit, když je na vodítku a jde vedle vás – používejte povel „Čekej!“ a „Jdeme!“. Pak ho učte, aby zastavilo, když je na vodítku a jde pár kroků před vámi. Posledním krokem je trénink bez vodítka a prodlužování vzdálenosti, plus trénink v různém rušivém prostředí.