HODNÉ ŠTĚNĚ

KOUSÁNÍ DO RUKOU


Cílem je naučit štěně, aby kousalo jemněji, pokud si s ním hrajete, případně aby místo toho kousalo do hračky, a nebo nekousalo vůbec, pokud si to nepřejete.


V prvních týdnech, než štěně naučíte, jak se chovat, se drobným kousancům a škrábancům bohužel nevyhnete. Kousání do rukou se naštěstí dá odnaučit a časem vymizí! Půlroční štěňata už mají trvalé zuby, a navíc se už umí celkem hezky chovat, takže už do rukou nekoušou, ani nic doma neničí. Jak ale přežít první týdny a měsíce?

ŠTĚNĚ BUDETE UČIT, ABY:

  • Do rukou kousalo jemněji.
  • Naučilo se zabavit kousáním do hraček a věcí na to určených.
  • Kousání do rukou vyměnilo za hru s přetahovací hračkou.
  • Přestalo kousat, když mu to zakážete.
  • Nekousalo vás, kdykoliv má chuť si s vámi hrát nebo se dáte do pohybu.

1. PROČ ŠTĚŇATA KOUŠOU


Kousání je přirozený a velice oblíbený způsob, jak si štěňata hrají. Když bylo vaše štěně u chovatele, hrálo si celý den se sourozenci a kousání byla jejich nejoblíbenější hra. Když si štěně přivezete domů, přirozeně si chce hrát stejným způsobem i s vámi. Problém je, že lidská kůže není tak odolná a kousání je nepříjemné.

Kousání je způsob, jak vás štěně chce vyzvat ke společnému hraní. Štěně nemá moc jiných možností, jak vám dát najevo, že si chce hrát – obzvlášť, když si chce hrát hodně kontaktně. Kousání a výpady na vaši achilovku, svetr či kalhoty jsou také často jenom logickým důsledkem ignorování jemnějších náznaků a žádostí o hru.

Mezi 4. – 6. měsícem štěně mění zuby a můžou ho bolet dásně. Kousání ho uklidňuje a mírní jeho potíže. Díky nepohodlí či bolesti může být v tomto období divočejší, neklidné a drsnější u společné hry.

Další typické situace, kdy štěně kouše do rukou, jsou ošetřování, česání či utírání tlapek. Zde jde jen o to, že pro štěně není takovéto zacházení přirozené, a proto se mu brání, nebo si ho plete s hrou. Někdy se mu může zdát dokonce ohrožující – pokud je štěně nemocné nebo zraněné, může být takovéto ošetření nepříjemné a bolestivé. Klidné ošetření je nutné natrénovat.

To, že štěně víc kouše, může být známka toho, že je málo vytížené – a to fyzicky nebo mentálně. Štěně potřebuje pohyb, zábavu, nové podněty a zážitky, učit se, trénovat a socializovat se. Pokud mu tohle chybí, bude se snažit vybít si přebytečnou energii během hry s vámi.

Poslední možnost je, že si na vás štěně dovoluje. Nejednou se stane, že štěně nabude dojmu, že má právo do vás hryzat jako do své hračky. Je to typické pro divočejší a dominantnější štěňata, která ráda testují hranice a zkouší, co všechno jim u vás projde. Může to být i známka oslabení vaší vůdčí pozice, což štěně okamžitě využije ve svůj prospěch.


2. NASTAVTE PRAVIDLA HRY


Nabízejte štěněti ruku, jenom když je klidné.
Občas dopřejte štěněti jemné okusování ruky, je to pro něj velice příjemný kontakt. Musí to být ale v době, kdy je štěně klidné a unavené, takže nemá tendenci se rozdovádět a začít kousat silně. Pokud vidíte, že je štěně zrovna moc divoké, nebo když klidná hra začíná být nekontrolovatelná – rozhodně štěněti nenabízejte hru s vaší rukou. Nabídněte mu hru s hračkou, jděte trénovat povely nebo ho vezměte na procházku.

Pokud kousat nepřestane, o hru přijde.
Pokud štěně začne kousat silněji, dejte jasně najevo nesouhlas. Zvyšte hlas (řekněte např. „Au! Co to je?! Nedělej to!“) a ucukněte rukou. Štěně by mělo poznat, že se zlobíte. Pokud vidíte, že to chápe, nabídněte mu opět ruku a pokračování hry. Říkáte mu tím, že si hrát chcete, ale má to určitá pravidla. Štěně se tak učí, že kousat může, ale jenom jemně. Vy určujete hranici, kdy už je to moc, a štěně můžete upozornit, když začíná kousat silněji.

Štěně má pak na výběr: „Zjemním kousání a hra bude pokračovat, nebo budu kousat silněji a o hru přijdu.“

3. VYTVOŘTE SIGNÁL


Vytvořte signál, kterým štěně upozorníte.
Takovýmto signálem je konkrétní slovo (nebo celá věta), ideálně doprovázené gestem ruky. Můžete použít zákaz „Ne!“ a ukázání ukazováčkem, to je dobře pochopitelné gesto i pro malé štěně.

Nebojte se dát najevo, že se zlobíte.
Pozor, abyste nesklouzli do pouhého kárání a vysvětlování, které postrádá varovný tón. Vaše reakce by měla být spíš vyjádřením nesouhlasu a hrozby. Dáváte najevo, že takovéto chování nebudete tolerovat, a pokud by se to opakovalo, budete se bránit. Štěně velmi dobře vnímá váš postoj a vaši energii – už to samo o sobě v něm vyvolává respekt a ochotu vyjít vám vstříc.

Jak funguje hrozba?
Je to upozornění, aby štěně stisk zmírnilo, jinak o hru přijde nebo ho potrestáte. Napoprvé samozřejmě štěně neví, jestli svou hrozbu i naplníte, a tak ji zkusí ignorovat. Když ale uvidí, že to myslíte vážně, příště na hrozbu zareaguje tak, že kousat přestane, nebo svůj stisk zjemní. A to je naším cílem – mít možnost včas štěně varovat, a tím předejít jak kousancům, tak trestům.

4. NABÍDNĚTE ZÁBAVU


Nabídněte štěněti přetahování o hračku.
Štěně by samozřejmě nejraději kousalo přímo do vás, ale když nemá na výběr, rádo přijme i alternativu v podobě hračky. Hračka by měla být plochá a měkká, aby se do ní štěně mohlo pořádně zakousnout.

Zaměstnejte mu hlavu
Štěňata divoce koušou i tehdy, když mají moc energie a neví, jak se zabavit – nabídněte mu hru na hledání pamlsků či hračky nebo zkuste různé logické hry.

Trénujte povely
Pokud má štěně moc energie, je to ideální příležitost vrhnout se na trénink poslušnosti. Štěně se krásně unaví a navíc získá spousty chutných pamlsků.

Vezměte ho ven
Můžete štěně vzít na procházku a prozkoumávat nové území, případně najít kamarády na hraní.

Nepotřebuje klid a spánek?
Často k divokému kousání dochází, když je štěně velmi unavené a má poslední záchvat divočení. Po zklidnění pak často rychle usne.

5. UKONČETE HRU


Pokud štěně kouše, ukončete hru.
Když štěně kouše moc divoce a nereaguje na vaše upozornění a nemá ani zájem o nabídnutou náhradní zábavu, ukončete hru. Vstaňte, štěněti řekněte „Stačí!“ a jděte dělat něco jiného. Štěně chvíli ignorujte a pokud se zklidní, opět mu nabídněte hru nebo jinou aktivitu.

Pokud to nestačí, dejte štěně do jiné místnosti.
Odejděte do jiné místnosti vy nebo dejte na chvíli pryč štěně – do vedlejší místnosti, na balkon či na zahradu. Po chvilce ho pusťte nebo se k němu vraťte, a pokud se zklidnilo, můžete pokračovat v hraní nebo jiné aktivitě.

Využíváte tady princip „vyloučení ze smečky“, který je pro štěně velice nepříjemný, a proto i velmi motivující takovéto chování neopakovat. Opět použijte nejdřív nějakou hrozbu, např. větu „A dost!“, aby štěně příště mohlo včas zareagovat a trestu se vyhnout.


TIP: Štěněti „v exilu“ můžete nabídnout něco ke kousání. Pokud kousání opravdu potřebuje, rádo si chvíli pohraje i s hračkou či žvýkací tyčinkou.


6. POTRESTEJTE HO


Pokud štěně nereaguje na vaše upozornění, není ochotno své kousání směrovat jinam a nepomáhá ani ukončení hry či odchod, přistupte k potrestání.

1. ŠŤOUCHNUTÍ DO HRUDI

Jde o rychlé šťouchnutí, které štěně malinko odstrčí směrem pryč od vás. Toto „napomenutí“ používají i dospělí psi, když chtějí usměrnit neukázněná štěňata.

Ukázka „šťouchnutí“ a „cuknutí vodítkem“ u nácviku povelu Fuj!. Na konci videa je ukázka komunikace psů, kterou tyto techniky napodobují.

2. POTAHÁNÍ ZA KŮŽI ZA KRKEM

Tvrdším potrestáním je zatahání za kůži za krkem nebo za uchem. Opět jde jenom o krátký, teď už i celkem nepříjemný impuls. Štěně se tak učí, že neuposlechnutí vašeho varování může mít nepříjemné následky. Tyto pokusy mohou vést k tomu, že se štěně ještě víc rozdivočí a vezme to jako výzvu k drsnějšímu hraní, případně se bude snažit oplatit vám to.

3. CUKNUTÍ VODÍTKEM

V případě, že štěně po korekci kouše ještě víc a chňape po ruce, můžete mu během hraní připínat lehké vodítko a po upozornění, aby kousat přestalo, jím cuknout.

4. ZNEHYBNĚNÍ

Pokud štěně reaguje na vaše usměrnění agresivně, použijte znehybnění. Je to velmi rychlý způsob, jak zastavit jeho útok, a navíc ho štěně velmi dobře chápe, protože stejné chování používají vůči štěňatům i psi.

Jak postupovat?

Chytněte štěně pevně za obojek, nebo rukama z obou stran za hrudník nebo ho položte na bok – a chvíli ho pevně držte tak, aby se nevysmeklo a nemohlo vás kousnout. Štěně se bude pravděpodobně bránit a pokusí se kousat ještě víc.

Nekřičte na něj, jenom ho chvíli podržte, dokud se nezklidní. Jednak u toho vybije hodně energie a agrese, a navíc zjistí, že není fyzicky ani psychicky silnější než vy a nemůže se k vám takhle chovat. Získáte tím převahu, stoupne vaše autorita a štěně se naučí, že když řeknete „Ne!“, tak je to opravdu „Ne!“.

Není cílem štěně nějak pokořit nebo ho fyzicky potrestat. Znehybnění je způsob, jak neagresivně zastavit divoké kousání a vyhnout se trestání.

Je to boj o dominanci?

Někdy je štěně dominantní a myslí si, že má právo se k vám takhle chovat. Většinou ale stačí, když prohraje pár „soubojů“, a už si dává pozor na to, jak moc kouše.

7. PREVENCE JE ZÁKLAD


Mějte pevný denní režim.
Mějte denní režim a pevně stanovené časy, kdy se štěněti věnujete, Ideálně mu věnujte alespoň hodinu ihned po probuzení, kdy je štěně aktivní a chce být s vámi. Štěně díky tomu ví, kdy si s ním budete hrát a kdy má být v klidu. Vyhnete se tak tomu, že vás bude neustále kousáním vyzývat ke společné aktivitě.

Štěně během dne zopakuje několik cyklů stále se opakujících aktivit. Platí pravidlo, že kolik je štěněti měsíců, tolik hodin trvá jeden cyklus. Cyklus se skládá z následujících aktivit:

Hru začínejte vy, nečekejte až vás vyzve štěně.
Učte štěně, že vy začínáte i ukončujete společné hraní – předejdete tak vynucování si hry ze strany štěněte.

Naučte štěně požádat o hru jiným způsobem.
Na začátku hraní naučte štěně slušně o hru požádat. Na skákání, kňučení a štěkání nereagujte, počkejte, až si štěně sedne, a pak si s ním pohrajte. Štěně se tak učí, že si hru nemůže vynucovat, ale může o ni požádat tím, že se zklidní a sedne si.

Nehrajte příliš divoké hry.
Snažte se štěně u hraní nedostávat do stavu, kdy je úplně mimo a velmi divoké. Tehdy i ono samo má problém kontrolovat své chování, rozdovádí se a pak už nedokáže s kousáním samo přestat.

8. POHYB NENÍ VÝZVA KE HŘE


Rychlý pohyb nohou i rukou štěně vnímá jako výzvu ke kousání a společné hře. Pohybujte se tedy pomaleji a naučte to i své děti. Až štěně vyroste, tohle chování vymizí. První měsíce je ale fajn trochu mu s tím pomoct!

Včas ho upozorněte povelem „Nesmíš!“
Pokud se chystáte projít kolem štěněte a nechcete, aby za vámi šlo nebo to bralo jako výzvu ke hře, včas ho na to upozorněte. Použijte povel „Nesmíš!“ nebo cokoliv, co si má zapamatovat jako signál, aby nereagovalo.

Trénujte chůzi a běhání
Nekousání do nohou se dá naučit. Vezměte si pamlsky a při chůzi jimi štěně odměňujte. Díky tomu se soustředí na pamlsky, a ne na kousání. Říkejte mu u toho povel „Nesmíš!“. Postupně zrychlujte, až se dopracujete k běhu. Stejný princip můžete použít na trénink nekousání do rychle se pohybujících rukou.

Odměňujte, chvalte!
Jako u jakéhokoliv jiného tréninku, i tady označujte žádoucí chování pochvalou, ideálně i pamlskem.

Štěně se učí : 1. Požádat sednutím o pamlsek a 2. Nekousat do nohou a neskákat při rychlém pohybu.

9. ALTERNATIVY KE KOUSÁNÍ


První měsíce bude kousání nejoblíbenější aktivitou vašeho štěněte. Nabídněte mu proto možnost do něčeho kousat, když si hraje samo. Ideální jsou k tomu žvýkací hračky, které naplníte něčím dobrým a štěně se to z nich snaží vydolovat, žvýkací kosti a pamlsky, parůžky z jelena, srnce či daňka, speciální dřeva, klacíky a šišky, a nebo přímo kousky ovoce a zeleniny, na kterých si štěně určitě moc rádo pochutná.


1. ŽVÝKACÍ HRAČKY

Tyto hračky jsou vyrobeny z odolného materiálu a dají se naplnit pamlsky, sýrem nebo paštikou pro psy. Štěně si s nimi krásně vyhraje a trvá mu celkem dlouho, než se mu podaří všechny dobroty vydolovat ven.ky nebo paštikou pro psy – štěně si s nimi krásně vyhraje a trvá mu celkem dlouho, než se mu podaří všechny dobroty vydolovat ven.

2. PARŮŽKY, DŘEVA A TYČINKY

Různé druhy parůžků, kávovníkové a olivovníkové dřevo nebo různé zdravé žvýkací tyčinky jsou skvělé přírodní hračky, které jsou bezpečné a dlouho vydrží.

3. OVOCE A ZELENINA

Štěněti nabídněte na kousky nakrájené jablíčko, hrušku, banán či broskev nebo celou syrovou oloupanou mrkev. Štěně se nejen dobře zabaví, ale i zdravě mlsá.

4. KRABICE A RULIČKY Z PAPÍRU

Jakýkoliv papírový odpad z domácnosti – ruličky, krabice od bot či karton – poslouží jako skvělá a navíc i levná hračka. Doporučuje 10 z 10 štěňátek.

5. KLACÍKY, KŮRA A ŠIŠKY

Absolutně nejoblíbenější hračky jsou přírodní věci, jako klacíky, šišky a kůra ze stromů. Dobře poslouží i dříví do krbu. Pozor ale, štěněti dávejte jenom tvrdé dřevo, které se neštípe na ostré kousky, jež by mohli štěně zranit.

6. PET LÁHEV

Sešlápnutá PET láhev, ideálně bez uzávěru a naplněná pár pamlsky, je sice hlučná hračka, ale štěňata ji milují.


BORDEL V BYTĚ, ŠŤASTNÉ ŠTĚNĚ
Z těchto hraček je sice kupa nepořádku, ale za tu zábavu to stojí. Štěňata milují, když můžou něco zlikvidovat a rozsápat to na kusy – a tohle je ta ideální příležitost.


10. HRA SE ŠTĚŇATY

Najděte si v okolí psí kamarády a dopřejte štěněti společnou hru ideálně každý den.


Každodenní hra s ostatními psy a štěňaty je samozřejmě pro vaše kousáníchtivé štěně absolutně nejlepší řešení. Vybije u toho spousty energie, může kousat kolik chce, po procházce bude maximálně spokojené, a navíc bude i krásně unavené. Dodržujte vždy tato pravidla:

  • Ptejte se majitelů psů, jestli si vaše štěně může pohrát s jejich psem. Ne každý má o vaše štěně zájem nebo čas nechat teď svého psa, aby si hrál.
  • Jde i o bezpečnost. Někteří psi byli v minulosti pokousáni a nemají proto rádi jiné psy. Mohli by vašemu štěněti ublížit, jakmile se k nim přiblíží.
  • Hra je to jenom v případě, že s ní souhlasí oba psi. Nedovolte, aby vaše štěně tyranizovalo nějaké slabší štěně nebo psího důchodce, který se nezvládne bránit.
  • Nedovolte ani, aby starší a silnější štěně převálcovalo vaše štěně a používalo ho jako svou hračku. Pokud kňučí nebo se k vám schovává, hru ukončete.
  • 11. KOUSÁNÍ PŘI PÉČI O ŠTĚNĚ


    Při manipulaci se štěnětem – oblékání a sundávání obojku, postroje či oblečku, čištění tlapek, česání apod., doporučuji mít po ruce pamlsky a směrovat pozornost štěněte na ně. Odměňujte ho vždy po úspěšném absolvování nějakého úkolu, ze začátku i během nácviku ošetření či manipulace.

    Můžete použít lízací podložky, které štěně zabaví na delší dobu – než ho vykoupete, ostříháte mu drápky atd. Do podložky namažte paštiku pro psy, roztíratelný sýr nebo tvaroh – a máte hotovo.

    O zvykání si na manipulaci a ošetření štěněte píšu víc v článku: www.hodnestene.cz/pecujeme-o-stenatko/.

    Zuzana Važanová
    trenérka psů