HODNÉ ŠTĚNĚ

BYDLÍME SPOLU (díl 3.)

První týdny ve společné domácnosti.

V druhém dílu jsme si řekli, jak by měl vypadat příchod cizího psa k vám domů
a jak by měla ideálně proběhnout první návštěva. Dnes si povíme o pravidlech, která byste měli nastavit a dodržovat v prvních týdnech společného spolubydlení.

1. HIERARCHIE

Jasná a stálá hierarchie je pro psy základní životní potřebou. Pokud není jasné, kdo smečku vede a kde se konkrétní pes nachází, dochází neustále k poměřování sil a k soubojům, aby se uspořádání smečky ujasnilo. Domácnost, kde se dva psi bijí, je domácnost bez vůdce.

Hierarchii určujete vy, ne pes.

Pes se chová dle toho, na jakém místě v hierarchii se nachází. Ke každé pozici ve smečce patří určitá práva a povinnosti. Pes se chová jinak k podřízeným členům rodiny a jinak k nadřízeným. Nevhodné chování psa tak můžete jednoduše změnit tím, že ho zařadíte na správné místo v hierarchii.

Pes se nedokáže sám dobrovolně podřídit člověku, který se chová submisivně. Jenom vy, změnou svého chování, můžete psa opět správně zařadit. O tom, jak to udělat pozitivní cestou, píšu v e-booku Jak se stát vůdcem smečky.

Lidi jsou v hierarchii vždy výš, než psi.

Na to je dobré myslet. Často se psi dostanou do dominantní pozice jenom díky nedůslednosti a nevědomým chybám majitelů. Pes ale nemůže řídit a kontrolovat člověka nebo dokonce celou rodinu. Mnoho psů to psychicky velmi špatně snáší, jsou ve stresu a mají proto tendence chovat se divoce a drsně, časem dokonce i agresivně.

Pamatujte, že lidi jsou v hierarchii vždy nad psy. Jedině pokud vás psi respektují a uznávají jako autoritu, budou spokojení a nebude docházet k bojům o vůdcovství mezi nimi. Tady je příklad hierarchie v situaci, kde přišla na návštěvu paní s pejskem:

Hierarchie je následující: 1. na prvním místě je majitel domácího psa, 2. je návštěva, 3. jsou ostatní členové rodiny a děti, pokud se nějaké v rodině nacházejí 4. je domácí pes a 5. je nový pes.

Domácí pes je v hierarchii nad novým psem.

V situaci, kdy budou psi (a lidé) spolu krátkodobě nebo dlouhodobě bydlet, jsou psi vždy až na konci hierarchie rodiny, a domácí pes je nad novým psem. Tato hierarchie platí během prvních pár týdnů, aby se domácí pes necítil ohroženě ze strany nového psa. Po čase se vztahy ustálí, psi se spřátelí a stanoví si hierarchii sami dle své povahy a psychické převahy.

Jak to vidí psi?

  • nadřízeného respektuji a poslouchám – respektuji jeho osobní prostor a majetek, poslouchám povely a zákazy, jsem ochotný upřednostnit jeho potřeby před mými, od nadřízeného přijímám pochvaly a tresty, snažím se o jeho uznání a lásku
  • podřízeného nemusím poslouchat a vyžaduji od něj poslušnost a respekt – můžu mu brát věci a vstupovat do jeho osobního prostoru, nestojím o jeho pochvalu a ocenění, podřízený nemá právo mě trestat

Z toho je jasně vidět, že je pro vás rozhodně výhodnější být ve vůdčí pozici (nad psem).

Psi mají chování vůči nadřízenému a podřízenému jako vrozený vzorec chování, a ovládají ho již malá štěňata. Potřebují si hned při prvním setkání (se psy i s lidmi) ujasnit, na jaké pozici se kdo nachází, aby se podle toho mohli chovat. U psů není možné být na stejné pozici, vždy má někdo navrch. Pokud chcete, aby pes respektoval vás, vaši návštěvu a vaše děti, zařaďte ho v hierarchii až za vás.

2. JASNÁ PRAVIDLA

Psi potřebují vědět, co smí a co ne.

Další důležitou věcí jsou jednoduchá a dobře čitelná pravidla, která se nemění. Psi potřebují prostředí, ve kterém se dobře orientují. Dodává jim klid, když dokážou předvídat, jak na jejich chování zareagujete a nemusí neustále zkoušet, co si můžou dovolit. Minimalizují tak hrozbu vašeho nesouhlasu nebo trestu, protože se můžou nežádoucímu chování vyhnout a naopak dělat to, co vás potěší. Situace, kdy do vaší domácnosti vstupují noví psi, případně i noví lidé, je pro vašeho psa ze začátku dost nepřehledná a musí si ujasnit vztahy s mnoha novými členy najednou. Pokud vás pes vnímá jako vůdce smečky, bude očekávat, že mu pravidla ujasníte a případné nevhodné chování včas zkorigujete. To mu značně ulehčí vypořádat se s případnou žárlivostí nebo majetnickými tendencemi vůči novému psovi.

TIP: Je důležité, aby pravidla byla konzistentní. Na pravidlech se dohodněte ještě před prvním setkáním psů. Jste pak připraveni a víte rychle reagovat na různé nečekané situace a problémy. Psům trvá 3 dny, aby se zorientovali v novém prostředí a 3 týdny, než si na nová pravidla a chod domácnosti zvyknou a začnou to brát jako běžnou součást života.

3. UPŘEDNOSTŇUJTE DOMÁCÍHO PSA

V nové rodině by měli být v prvních týdnech zvýhodněni domácí pes a majitel.

Ze začátku je dobré dodržet pravidlo, že domácí pes je v hierarchii nad novým psem. Je doma a má tedy nárok být upřednostňován na „svém“ území. Každý pes by nesl těžce, pokud by jeho majitel začal preferovat cizího psa, dovolil mu chovat se tam „jako doma“ a svého psa by upozadil. Bral by to jako prudké, nespravedlivé snížení své pozice a nového psa by mohl i napadnout, aby své místo v hierarchii a lásku svého majitele udržel. Pelíšek, jídlo, hračky, pamlsky, pohlazení a pozornost majitele si domácí pes nárokuje jako „své“ a nechce, aby mu to všechno nový pes vzal.

Když vidí, že příchod cizího psa ho neohrožuje a o své výsady nepřijde, je spokojený a klidný. Pokud mu příchod nového psa dokonce přináší výhody (pamlsky, pochvaly, přednostní právo), zrychlí to akceptaci nového psa na „jeho“ území. A přátelství může pokračovat.

Domácí pes je v hierarchii výš, má tedy přednostní právo:

  1. Má přednost, chodí první do dveří. Taky ho jako prvního pustíte na zahradu, nebo z vodítka.
  2. Jako prvního ho pohladíte. Nebo odměníte poslušnost, pokud cvičí oba psi.
  3. Dostává pamlsek jako první. Taky misku s jídlem dostává jako první.
  4. Dostává hračku jako první. Taky žvýkací kostičku dostává jako první.
  5. Pokud chcete někam pozvat oba psy, jako prvního pozvete domácího psa – na pohovku, do pokoje, na zahradu

Časem (cca po 3 týdnech) se hierarchie mezi psi může změnit a nový pes si může vybojovat vyšší postavení než domácí pes. V takovém případě budete respektovat hierarchii, kterou si psi mezi sebou nastaví a začnete upřednostňovat nového psa. Dominantní pes je ten sebejistější, průbojnější, vytrvalejší a psychicky silnější. Velikost a věk psa přitom nehrají roli, takže malý jezevčík může klidně velet dobrmanovi. Pokud je hierarchie ustálená a každý člen domácnosti se chová adekvátně svému postavení, nedochází ke konfliktům a atmosféra je velmi přátelská.

4. KONTAKT SE SOUHLASEM

Pokud jsou psi přátelští a o společný kontakt nebo dokonce hru stojí, není co řešit. Nechte je volně běhat, ať se seznamují a hrají si. Pokud o kontakt nestojí ani jeden ze psů, je situace taky jednoduchá. Každý má svůj prostor, svého majitele a svůj svět. Do kontaktu je zbytečně nenuťte a budou spokojení. Možná si časem k sobě najdou cestu a skamarádí se. Jak to ale vyřešit, pokud o kontakt jeden nestojí vůbec a druhý naopak ano?

Pokud je jeden nebo oba psi agresivní, řešte vaši situaci s profesionálním trenérem psů:

  • jeden pes je agresivní – a napadá druhého psa (druhý pes se bojí nebo se brání protiútokem)
  • oba psi jsou agresivní – a jdou okamžitě do konfliktu (nemůžete je nikdy pustit z vodítka, hned by se porvali)

My budeme řešit méně závažné situace:

  • jeden pes je velice aktivní a chce si hrát, zatímco druhý o hru nestojí a otravuje ho to
  • jeden pes se bojí, i když je druhý pes hodný – utíká před ním nebo ho zahání vrčením a štěkáním
  • jeden pes je hodně dominantní a chce si podrobit toho druhého

Platí pravidlo, že kontakt by měl být vždy dobrovolný z obou stran. Žádný ze psů by neměl být do kontaktu nucen nebo být nechán napospas druhému psovi, který si třeba jenom příliš divoce hraje. A je jedno, kdo je doma a kdo je na návštěvě. Respekt a bezpečný osobní prostor si zaslouží oba. Ze začátku nenechávejte psy bez dozoru a dohlížejte na to, jak se k sobě chovají. Pokud jeden ze psů o kontakt nestojí, nedovolte druhému psovi, aby si hru nebo seznamování vynucoval. Psa, který je moc hravý, aktivní nebo dominantní, mějte na vodítku a pusťte ho, až se zklidní a vidíte, že se bude chovat dobře.

5. OSOBNÍ PROSTOR

Každý pes má právo být nerušen a mít svůj klid.

Každý pes má právo na svůj osobní prostor, kde ho nikdo neruší a kam se může odebrat, když chce mít klid. Tímto prostorem by měl být hlavně pelíšek. Je to ale i místo ve vaší blízkosti, kam se váš pes může schovat, když se cítí nekomfortně nebo v ohrožení. Do osobního prostoru psa nemá druhý pes právo vstupovat. Ne každý pes toto pravidlo dodržuje, je tedy na vás, aby jste na něj dohlídli a naučili ho to. Pokud tedy jeden ze psů odejde lehnout si do svého pelíšku, nedovolte druhému psovi, aby tam za ním chodil a rušil ho.

Základní práva každého psa jsou:

  1. Každý pes má právo na nerušený spánek a oddych. Nedovolte, aby se psi navzájem rušili.
  2. Ke kontaktu psů dojde, jenom pokud o to stojí oba. Nikdo si nevynucuje hru a neobtěžuje.
  3. Pokud se při kontaktu nebo hře někdo začne chovat nevhodně, kontakt ukončete.

Psi mají další místa ve vaší domácnosti, které považují za své. Například místo na pohovce, u vašich nohou, v pracovně pod stolem, nebo dokonce konkrétní místo v kuchyni, odkud pozorují, jak připravujete jídlo a možná i dostávají něco dobrého od stolu. O tyto místa domácí pes rozhodně nechce přijít, zabírá si je pro sebe a nového psa tam nechce pustit. Pro nového psa proto vytvořte taky takovéto místečka, aby nebyl odkázán jenom na svůj pelíšek. Domácího psa naučte tolerovat, že tyto místa odteď patří jenom novému psovi a on mu je nesmí zabírat.

TIP: Pokud jsou mezi psy drobné konflikty a jejich vztah zatím není stálý, nevytvářejte místečka, která jsou určena pro oba psy a zabere si je ten pes, který přijde jako první. Takovéto fungování je možné jenom u psů, kteří jsou nekonfliktní, mají přátelský vztah a dokážou se dohodnout, případně jeden ze psů vždy dobrovolně ustoupí.

6. MAJETEK

Každý pes má svůj pelíšek, hračku a misku na jídlo.

Dalším důležitým bodem je pro psy jistota, že jim nikdo nevezme to, co jim patří. Mezi tyto věci patří zejména pelíšek, hračky, miska s jídlem, žvýkací hračky, hra s vámi a vaše pozornost, ale i místa, která pes dlouhodobě používal jako svá. V prvních týdnech spolužití dbejte na to, aby každý pes měl své věci a druhý pes mu je nebral.

Platí tedy pravidlo:

  1. Každý pes má svůj pelíšek, oblíbené místo, hračky a misku na jídlo.
  2. Žádný pes si nemůže nárokovat místa, jídlo a hračky, které mu nepatří.

Na tyto pravidla dohlížejte ze začátku vy. Psi si na ně časem zvyknou a budou je dodržovat sami. Předejdete tím mnohým konfliktům a napětí mezi psy. Domácí pes se ujistí, že ho nový pes neohrožuje a jeho příchodem o nic důležitého nepřijde (ideálně ještě získá). Nový pes se naopak v novém domově nebude cítit ztracený a méněcenný, když mu tu vlastně nic nepatří a má tady ledva svůj pelíšek. Oba psi se učí respektu k tomu druhému a taky vidí, že pečujete o oba stejně.

Každý pes má své věci a vaši pozornost:

7. PAMLSKY (ODMĚŇOVÁNÍ)

Jako prvního odměňujte domácího psa.

Při cvičení různých situací, v každodenním tréninku a při upevňování správného chování, budete hodně používat pamlsky. Zde platí jednoduché pravidlo, a to přednostní právo domácího psa. Když psi dělají stejný úkol, odměňte nejdřív domácího psa, až pak nového psa.

Pamlsky rozdělujete a dáváte vy. Psi si navzájem nemůžou pamlsky brát, nemůžou si nárokovat cizí pamlsky a žádný pes nemůže tomu druhému „zakázat“ pamlsek si vzít (např. tím, že na něj zavrčí nebo se na něj ošklivě podívá, a ten si z respektu nebo strachu pamlsek raději nevezme). Pes musí akceptovat, že jeho majitel odměňuje i cizího psa.

Ve výsledku jsou oba psi klidní a spokojeni. Oba vědí, že pamlsek dostanou a druhý pes jim ho nevezme. Taky vědí, že si ho nemůžou vynucovat a navzájem brát. Nedochází ke konfliktům, protože domácí pes je upřednostněný. To potvrzuje jeho vyšší postavení. Nemá tedy důvod na nového psa žárlit nebo ho trestat a srážet v hierarchii dolů za to, že si dovolil vzít si pamlsek dřív než on.

Domácí pes vidí, že vnímáte hierarchii správně a potvrzujete mu jeho pozici. Domácí pes je v hierarchii pod vámi (vy dáváte pamlsky a rozhodujete o nich), ale zároveň se nachází nad novým psem (proto dostane pamlsek jako první).

Psům dávejte ideálně pamlsky stejné hodnoty a lákavosti, aby na sebe nežárlili.

8. NACVIČTE SI SITUACE

Udělejte si plán, jak se psi mají chovat.

Dopředu si rozmyslete, jak se mají psi u vás doma chovat. Díky tomu můžete psy včas usměrňovat, když se chystají nějaké pravidlo porušit. Předejdete tak mnohým nedorozuměním a konfliktům. Víte, co psi můžou a co ne a můžete je to lépe naučit. Pokud nenastavíte pravidla vy, udělají to psi sami a výsledek se vám pravděpodobně nebude líbit.

Situace, u kterých doporučuji stanovit si plán:

  • u dveří vašeho bytu (domu, zahrady) – odchod na procházku a příchod domů
  • u společného jídla – kde psi budou, když vaše rodina zasedá k jídelnímu stolu
  • kuchyň – kde jsou psi, když vaříte a připravujete jídlo
  • ložnice (a dětské pokoje) – kam psi můžou a kam ne, kdo případně chodí první
  • pohovka (a křesla) – pokud psi můžou na pohovku, každý má své místo
  • pelíšky – každý pes má svůj pelíšek (a oblíbená místa), kam mu druhý pes nechodí

Pokud máte jasný plán, jak se v těchto situacích mají psi chovat, dokážete je rychle a sebejistě nasměrovat. Psi potřebují jasné instrukce a rádi se jim přizpůsobí. Nečekejte na to, jak se psi sami zachovají. Pamatujte, že hubování a trestání nesprávného chování nevede k jeho nápravě. Psi budou jenom ještě víc ve stresu, co povede ke zvýšené nepohodě a agresi. Mnohem účinnější je prevence a odměňování správného chování.

9. BEZPEČNOST

Předcházejte problémům a konfliktům.

Konflikty mezi psy vznikají hlavně kvůli místům a předmětům, které psi považují za své a dělají si na ně nárok. Je to v první řadě pelíšek a miska s jídlem, dále všechna oblíbená místečka, kde je pes zvyklí odpočívat, všechny hračky, žvýkací kosti a pamlsky. Pes si může bránit i místo u skříně, kde jsou schované granule a psí dobrůtky, a druhého psa odtud odhánět.

Pro větší bezpečnost a předcházení konfliktům dodržujte:

  1. Nenechávejte na zemi volně položené hračky a žvýkací kosti. Dávejte oběma psům stejné hračky a žvýkací kosti. Vždy je odložte, když už si s nimi psi nehrají. I pak je totiž považují za svůj majetek a můžou napadnout druhého psa, který je najde a bude si je chtít vzít. Nedovolte psům, aby si navzájem hračky a žvýkací kosti brali.
  2. Krmte psy odděleně nebo je mějte celý čas pod dozorem. Nedovolte psům, aby se přibližovali k cizí misce nebo dojídali zbytky po druhém psovi. Dbejte na to, aby jeden pes neodháněl druhého od jídla. Submisivní psi se ze strachu klidně jídla vzdají. Oba psi by se měli najíst v klidu. Pokud je to nutné, krmte každého v jiné místnosti.
  3. Jako první dostává jídlo, hračku a pamlsek domácí pes. Tak potvrdíte jeho nadřazenou pozici a nebude muset nového psa vychovávat a učit ho, jak se má na cizím území chovat. Pokud je domácí pes bázlivý, dodá mu to sebejistotu a dominantního nového psa to zklidní. Pokud jsou oba psi dominantní, předejdete tak konfliktům a bojům o dominanci.
  4. Netolerujte ustrkování, ubližování nebo vytláčení. Vyžadujte respekt a slušné chování. Pes, který se cítí dominantně (domácí nebo nový), si bude chtít potvrzovat svou vůdčí pozici tím, že se cpe jako první do dveří, k misce, k pamlsku či do vaší náruče, bere všechny hračky a dobrůtky. Druhého psa vytláčí z jeho prostoru a drze mu cokoli vezme. Takové chování netolerujte a učte psy, že se mají chovat s respektem.
  5. Nedovolte psům, aby byl jeden na vyvýšeném místě a druhý musel zůstat na zemi. Být na vyvýšeném místě je právo dominantního psa. Pokud se jeden pes cítí nadřazeně, může druhému psovi bránit ve vyskakování (na vás, na pohovku, na postel). Nesnese ani, aby podřízený pes položil packy na kraj pohovky, stoličky nebo na vaše kolena. V případě, že podřízený pes poruší toto pravidlo a nečekaně např. vyskočí na pohovku (nebo ho tam pozvete vy), může se stát, že ho nadřízený pes napadne, aby ho potrestal. Pokud jsou psi hodní a přátelští a na pohovku mohou, pozvěte tam nejdřív domácího psa a až pak toho nového.

NEJČASTĚJŠÍ DŮVODY KONFLIKTŮ:

Po pár týdnech (nebo měsících), kdy už se hierarchie a vztahy mezi psy ustálí, můžete z těchto pravidel slevit. Když vidíte, že nehrozí žádný konflikt, můžou mít psi k dispozici hračky, se kterými si možná budou i společně hrát. Případně se dokážou v klidu domluvit a vždy jeden z nich ustoupí.

DEJTE TOMU ČAS

Zvykání si na nové životní podmínky, nová pravidla a ujištění se, že bude všechno v pořádku, zabere psům nějaký čas. Potřebují se ujistit, že to myslíte vážně a nezměníte o pár dnů znovu svoje požadavky. Dejte jim tedy alespoň 3 týdny, aby si zvykli, vše se dobře naučili, ustálili si pravidla a zorientovali se v hierarchii. Po tuto dobu na ně dohlížejte, důsledně je usměrňujte a odměňujte je za správné chování. Určitě jim to půjde den ode dne líp!

PROBLÉMY VE SPOLUBYDLENÍ!

Teď se podíváme podrobněji na věci, které vám můžou dělat v dlouhodobém spolubydlení dvou psů starosti. Jak řešit běžné problémy, jak tyto situace vidí psi a jak by jste měli správně postupovat. Pojďme bydlet spolu a dobře!


Další díl bude o tom, jak řešit základní problémy ve spolubydlení.


Zuzana Važanová
7.1.2021

JAK REAGOVAT NA CHYBY


Psi v každé nové situaci potřebují vaše vedení, jasnou hierarchii a srozumitelná pravidla. Pokud vidí, že dohlížíte na jejich dodržování a nedovolíte ani jednomu ze psů jejich porušování, mnohem ochotněji je přijmou a nebudou se snažit je neustále obcházet. Nějaký čas jim ale zabere pravidla pochopit a dokonale nacvičit. Budou při tom dělat chyby. Z vašeho pohledu to může vypadat jako neposlušnost, zkoušení, co si můžou dovolit, dělání naschválů nebo prostě zlobení. Já jako trenérka psů takové chování vždy považuji za chybu, kterou je třeba opravit, aby ji pes postupně přestal opakovat.

Jak tedy reagovat, když pes porušuje pravidla?

  1. Psa zastavte v momentě, kdy se chystá chybu udělat.
  2. Řekněte mu, co má dělat správně.
  3. Pochvalte ho, pokud svou chybu opravil.

PŘÍKLAD: Váš pes se chystá lehnout si do pelíšku druhého psa. Má vykročeno směrem k pelíšku, když si ho všimnete. Zastavte ho, napomeňte ho a ukažte mu, které místo je pro něj vhodnější. Pokud vás poslechne, pochvalte ho. Co dělat, když už pes chybu udělal? V podstatě to stejné – napomeňte ho a ukažte mu, co má udělat správně. Až to udělá, pochvalte ho. Je to taky výchovné, ale ne tak účinné, jako když psa zastavíte v momentě, kdy se chybu chystá udělat. Je jasné, že ne vždy stihnete zareagovat včas a situaci předejít. Každopádně, buďte důslední a vždy trvejte na dodržování pravidel.

TRESTÁNÍ NEPOMÁHÁ

Pokud chyby a špatné chování řešíte jenom tím, že psa potrestáte (pokárání, plácnutí, pošlete ho do pelíšku), v podstatě psa nic neučíte. Pes sice ví, co se vám nelíbí, ale sám nedokáže přijít na to, co má dělat správně. Časem se buď naučí trestu vyhnout (schová se, krčí se) nebo se jenom zvýší míra jeho stresu, ale chování nezmění. Proto je nutné vždy psovi říct, jaké správné chování očekáváte a toto chování odměnit. Nové chování mu tím zvýhodníte a pes si ho rychleji a ochotněji osvojí.

CHVALTE, CHVALTE, CHVALTE

Pozitivní podmiňování je nejoblíbenější metoda, jak psa naučit nové chování. Je jednoduchá a psi ji milují. Pokaždé, když pes udělá něco správně, dejte mu o tom vědět. Pochvalte ho, potvrďte mu to a odměňte ho. Majitelé psů dělají jednu základní chybu – všímají si hlavně problémové chování a zapomínají oceňovat momenty, kdy se pes chová správně.

Psi milují pocit, že jsou užiteční a že jste s nimi spokojeni. S každou pochvalou a pohlazením se naplňuje jejich potřeba být oceněný a užitečný. Pokud budete nějaké chování zvýhodňovat (pochvalou, pamlskem, hrou, jinou výhodou), pes ho bude opakovat, aby opět získal uznání a odměnu.

Chvalte své psy, když se chovají správně
a oni se začnou chovat správně.