HODNÉ ŠTĚNĚ

ZŮSTAT DOMA SÁM


Štěňata mají hrůzu ze samoty – je to pro ně ohrožení života, pokud byste se nevrátili. Proto se odloučení brání, snaží se za každou cenu osvobodit a propadají panice. Naučit je této dovednosti vám zabere několik týdnů a je dobré začít co nejdřív.


*článek postupně doplním

1. ZBAVTE ŠTĚNĚ STRACHU

Štěně se seznamuje s povelem Čekej!“.

Štěně je na vodítku a buď ho někdo drží nebo je uvázané, můžete trénovat doma i na zahradě (časem i mimo domov). Učí se, že když ho někde necháte, tak se k němu i vrátíte. Budujete tak důvěru a štěně se zbavuje strachu z opuštění – být uvázané a samo je pro něj ohrožení života. Zatím udržujete oční kontakt a vzdalujete se jenom na pár metrů, až časem prodloužíte vzdálenost a přidáte schovávání. Po každém návratu štěně odměníte – vaše odcházení se tak pro štěně stává zajímavou hrou a díky lákavé odměně je ochotno podstoupit nepohodlí a překonat svůj strach. Štěně rychle pochopí princip a uklidní se – poznáte to podle toho, že si sedne nebo lehne, případně se dívá kolem a nesleduje vás.
POZNÁMKA: Štěně nevolejte povelem „Ke mně!“, ale výzvou „Pojď tady!“ – otevřeně mu tím říkáte, co bude následovat a štěně se pak necítí oklamáno. Hned od začátku ho učte, že odepnutí z vodítka není povolení k odběhnutí. Pouštíte ho až vy, a to ukončovacím povelem „Volno!“.

2. PRÁH NEJDE PŘEKROČIT

Štěně se učí nepřekročit práh a ignorovat otevírání vrátek.

1. Štěně se učí zůstat v místnosti, i když vy jste venku (mimo tuto místnost). Hranicí, kterou nemůže překročit, je pro něj práh dveří – takže i když jsou dveře místnosti otevřeny, ono je tam „zavřené“ a bez dovolení nemůže vyjít ven. Štěňata velice dobře vnímají jakékoliv přechody, čáry, změny povrchů nebo různé místnosti – a to teď využijeme při tréninku.
2. Hned od začátku štěně učte, že otevření vrátek není povolení k vyběhnutí. Vrátka můžete zavírat a otevírat, a ono zůstává stále v místnosti. Pouštíte ho až vy, a to ukončovacím povelem „Volno!“. Je to první krok k tomu, aby časem zvládlo být i za zavřenými dveřmi, tj. samo v jiné místnosti bytu nebo úplně samo, když z bytu odejdete. Zatím ale udržujte oční kontakt a zůstávejte u dveří. Postupně můžete odcházet na pár kroků a postupně vzdálenost zvětšovat.

3. TRÉNINK KLECE (OHRÁDKY)

Štěně se učí jít do klece a v klidu tam počkat.

Štěně učíte zůstat někde zavřené – může to být klec, ohrádka nebo místnost, kde jsou vrátka (resp. dětská zábrana jako ve videu výš). Zatím nezavíráte opravdové dveře, překážka mezi vámi umožňuje štěněti udržovat oční kontakt a vidět, co se děje, to ho uklidňuje. Teď už můžete odcházet od štěněte na víc kroků a postupně i pryč z jeho dohledu, např. do vedlejší místnosti nebo na terasu. Můžete přidat otevírání domovních dveří, zvuk klíčů a obouvání bot – zvuky, které naznačují opravdový odchod z domu. Z domu nebo bytu ale zatím neodcházíte – štěně zůstává ve vedlejší místnosti.
Poznámka: Štěně chodí na své místo dobrovolně a už ví, že z něj nemůže odejít, dokud mu to nedovolíte nějakým povelem (napr. „Volno!“). Taky se už naučilo, že zavírání a otevírání vrátek nic na věci nemění a otevření vrátek není povolení vyběhnout. Proto se štěně necítí jako v pasti, ze které se za každou cenu musí dostat ven. Naopak, bere to jako hru a cvičení, kdy je odměňováno za svou snahu a překonání limitů. Místo strachu, nejistoty a zoufalství – budujete důvěru, trénujete výdrž a zvyšujete psychickou odolnost. Každý úspěšný pokus zvyšuje sebevědomí štěněte, uklidní ho a zvyšuje jeho touhu posunout se v tréninku dál. Při tréninku postupujte pomalu a nároky zvyšujte pozvolna. Dokud štěně nezvládne jeden úkol, nemůžete jít na další. Ztratili byste důvěru, štěně se lekne a začne kňučet, štěkat, bránit se a začne se cítit jako v pasti, ze které chce uniknout.

..POSTUPNĚ DOPLNÍM DALŠÍ VÍDEA..