7 KROKŮ K POSLUŠNOSTI
Pojďme se podívat na jednotlivé kroky celého procesu výcviku psa. A to od momentu, kdy štěně slyší povel poprvé až po bod, kdy na něj spolehlivě reaguje v rušném prostředí.
První 4 kroky se odehrávají v klidném, ideálním prostředí, kde má štěně dokonalé podmínky na trénink a může se plně soustředit na vás a učení povelu. Štěně pracuje dobrovolně. Toto je ta rychlejší, lehčí, méně pracná a zábavnější část. Poslední 3 kroky absolvujete v rušném, konkurenčním prostředí. Naučíte ho pracovat, i když ho něco ruší či láká. Tréninku ho v té chvíli moc nezajímá a raději by se věnovalo něčemu jinému. Štěně se učí upřednostnit váš povel a vaše požadavky před svými zájmy a pohnutkami. Toto je ta delší, náročnější, pracnější, ale zásadní část.
Vím , co mám udělat (1.krok)
Štěně se učí, co přesně má udělat, když vyslovíte povel. Vaším úkolem je pomocí pamlsku navést štěně do správné pozice a úkolem štěněte je dostat se do této pozice a získat pamlsek. Je to rychlá fáze, štěněti stačí na pochopení pár úspěšných pokusů. Důležitá je tu přesnost. Odměňujte štěně v momentě, kdy se nachází v požadované pozici nebo dělá požadovanou aktivitu. Pokud ho odměníte, když je cvik nepřesný nebo štěně už pozici opustilo, naučí se dělat cvik i s touto chybou. Začněte používat ukončovací povel „Volno!“, a to hned po podání pamlsku. Tento povel štěněti říká, že práce skončila a může odejít. Učí se, že pamlsek a pochvala nejsou konec cviku ani povolení odejít. Cvičení vždy ukončujete vy.
Baví mě to (2.krok)
V tomto kroku vytváříme u štěněte lásku k tréninku! Chceme, aby štěně pracovalo rádo, rychle a ochotně, bylo při tréninku aktivní, hezky spolupracovalo a samo se snažilo přijít na řešení úkolu. Aby vám věnovalo plnou pozornost a postupně si zvyšovalo pracovní výdrž (dobu, po kterou je schopno a ochotno trénovat). V ideálním případě stojí štěně o trénink víc, než vy. Jak takového stavu docílit? Vždy mějte pamlsky, o které štěně stojí. Měly by být malé, měkké a chutné (např. sušené masíčka). Trénujte, když má štěně ideální náladu, nic ho nerozptyluje a má zájem o vás, pamlsky a trénink. Trénujte krátce, trénink udělejte zábavný a skončete dřív, než to štěně přestane bavit. Po tréninku se se štěnětem pohrajte, ideálně s přetahovací hračkou. Štěně volejte větou „Pojď, jdeme cvičit!“. Rychle se naučí, že pak následuje trénink. Na jeho reakci hned vidíte, jestli o trénink zájem má nebo ne. Pokud o trénink zájem má, přiběhne k vám už skvěle naladěné na učení a plnění úkolů. Pokud zájem nemá, můžete trénink nechat na později. Štěně trénuje dobrovolně a jenom, když má o trénink zájem. Vy mu nabízíte pamlsek, který mu dáte, pokud splní váš úkol a splní ho správně. Štěně si může vybrat, jestli úkol splní a pamlsek získá, nebo úkol nesplní a pamlsek nedostane.
Jde mi to skvěle (3.krok)
Teď je vaším úkolem trénovat a procvičovat daný povel, vytrvale opravovat chyby a odměňovat správné chování. Štěně se rychle naučilo, co má dělat, a teď si potřebuje vyjasnit pravidla. Musí akceptovat, že povel je nutné vždy splnit přesně, nemůže ho upravovat a měnit, pracovat polovičatě či dokonce získat pamlsek bez práce. Výsledkem je, že štěně reaguje na povel bez zaváhání, nadšeně, rychle a hlavně bez chyb. Štěně už nad vysloveným povelem nemusí uvažovat, ale reaguje automaticky.
Pracuji sám (4.krok)
Doteď jste štěněti pomáhali posunky nebo naváděním rukou s pamlsky. Teď je čas naučit štěně pracovat samostatně a reagovat jenom na slovní povel. Štěně potřebuje získat důvěru, že pamlsek dostane, i když ho nevidí ve vaší ruce. Naučí se, že máte bezednou kapsu nebo pamlskovník, odkud můžete pamlsek kdykoliv vytáhnout a odměnit ho. Odbourání posunků je založeno na podobném principu. Štěně pochopí, že mu pamlsek po splnění povelu podáte, a proto nemá problém jít při plnění úkolu od pamlsku pryč. Ve výsledku tedy můžete stát před štěnětem, mít prázdné ruce a štěně i tak povel krásně a bez zaváhání splní.
Teď můžete přejít k tréninku v rušném prostředí.
Štěně musí být dobře socializované a respektovat zákaz „Nesmíš!“.
Dobrá socializace. Aby štěně bylo schopné trénovat v rušném prostředí, potřebuje být na dané prostředí zvyklé. V rámci socializace ho seznamujete s různým prostředím, předměty, zvuky, povrchy, dopravními prostředky, osobami, zvířaty a samozřejmě psy. Pokud je štěně rozrušené něčím, co nezná nebo se toho bojí, nebude pracovat. Bezpečnost, přežití a kontrola nad okolím jsou vždy na prvním místě. Jakmile je ale na nějakou věc či situaci zvyklé, nemusí ji řešit a může se soustředit na vás. O socializaci píšu víc zde.
Zákazový povel „Nesmíš!“. Aby štěně bylo ochotné pracovat v rušném prostředí, musí akceptovat, že nemůže odbíhat za vším, co ho láká nebo je v tu chvíli pro něj zajímavější než vy. Je to dočasný zákaz a štěněti říká, že i když to má běžně dovoleno, zrovna teď za něčím nepůjde nebo nebude něco dělat. Štěně neplýtvá zbytečně energií a snahou na něco, co stejně nezíská. Když ví, že se k lákadlům kolem stejně nedostane, bude schopné a ochotné věnovat svou pozornost vám.
Musím, i když nechci (5.krok)
Štěně učíte, že musí povel splnit, i když se mu nechce nebo by se raději věnovalo něčemu jinému. Jaké strategie na to používáme? Mějte u sebe vždy velmi hodnotné pamlsky. Tím zvýšíte svou atraktivitu a motivaci štěněte spolupracovat. Během procházky si hrajte se štěnětem a odměňujte ho na místech, kde ho něco ruší. Zvykne si tak věnovat i zde svou pozornost vám. Štěně dobře socializujte. Nejdřív ho na danou situaci nebo podnět zvykněte, až pak tam trénujte. Naučte štěně zákazový povel „Nesmíš!“. Tím mu říkáte, že nemůže za něčím nebo někým jít a musí zůstat u vás. Pokud štěně vidí, že se tam nedostane, bude ochotnější ignorovat to, co ho ruší, a věnovat se vám a tréninku. Vždy mějte kontrolu, a to nad štěnětem nebo nad rušivým podnětem (ideálně oběma). Štěně mějte na vodítku, pokud by mělo tendence utíkat nebo porušovat váš zákaz. Štěně naučíme princip „odložené odměny“. Díky tomu bude schopné pracovat, i když se kolem něj nacházejí hračky, jídlo či jiné lákavé věci. Výsledkem je, že štěně vždy upřednostní váš povel, je schopné pracovat i v rušném prostředí a povel splní bez zaváhání, rychle a přesně.
Různé prostředí (6.krok)
Pravidla jste si už ujasnili a štěně s vámi nebojuje. Teď je čas procvičovat daný povel postupně v různém prostředí a v různých situacích. Štěně má totiž něco jako knihovnu nebo katalog, který je rozdělený na situace, kde na povel reaguje a kde ne. To, že umí povel splnit vedle misky s jídlem, neznamená, že ho splní, i když v ruce držíte jeho oblíbenou hračku. Každou jednu situaci, místo nebo podnět tedy musíte natrénovat zvlášť. Jak postupovat? Vytvořte si seznam míst, kde chcete, aby štěně povel ovládalo. Seřaďte je podle obtížnosti. Začněte trénovat ty nejsnadnější, a po jejich zvládnutí přistupte k těžším. Po jejich zvládnutí k ještě těžším a pak k nejtěžším. Každým zvládnutým úkolem se zvyšuje sebejistota štěněte, jeho psychická odolnost, sebekontrola, ochota spolupracovat a upřednostnit vás před lákadly v okolí. Nakonec dojde ke zevšeobecnění. Štěně si uvědomí, že povel musí splnit, ať je kdekoliv. Zvládne tedy poslechnout i v situacích a na místech, kde jste zatím netrénovali.
Pomoc nepotřebuji (7.krok)
Posledním úkolem je zbavit se veškeré pomoci a naučit štěně poslechnout i bez vodítka, posunků či pamlsků. Při přechodu z klidného do rušného prostředí jste se museli vrátit k používání vodítka a pomůcek, abyste štěně mohli korigovat, motivovat a pomáhat mu. Jakmile ale štěně ochotně spolupracuje, neodbíhá, plně se soustředí na vás a upřednostňuje vaše povely před svými zájmy, můžete se této pomoci postupně zbavit. Ve výsledku štěně reaguje jenom na slovní povel a pracuje krásně samostatně. Můžete ho naučit pracovat, i když se věnujete něčemu jinému (telefonujete, vaříte, házíte si s dětmi frisbí apod.).
Zuzana Važanová
Autorka kurzu pro štěňata, videokurzů, e-booků a blogu. Věnuji se výcviku, výchově a socializaci štěňat všech plemen už od věku 10 týdnů. Individuální lekce probíhají v Praze, na Zbraslavi nebo u vás doma.